Hloupost má své zákonitosti. Jejich základy položil před čtyřiceti lety profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley Carlo M. Cipolla. A rozdělil lidi do čtyř hlavních skupin podle hlediska svého vlivu na ekonomiku = zda ostatním, ale i sobě samým prospívají či škodí.
1. LIDÉ „ROZUMNÍ“, jejichž činy jsou prospěšné jim i ostatním - snaží se o řešení „win-win“. Činí tak i proto, že vědí, že se jim to vyplatí.
2. „BANDITÉ“ prospívají sobě samým na úkor druhých. Co bandita získá, o to druhá strana přijde. Bandité nejsou hloupí a ze svého hlediska jednají racionálně. Chtějí dosáhnout zisku a jediný způsob, který je napadá, je ošidit druhé.
3. Lidé „BEZMOCNÍ“ - sami nikoho nepoškozují a jejich „společenskou rolí“ je obohacovat druhé na svůj úkor. Těmi, kdo z nich žijí, jsou banditi a hlupáci.
4. „HLOUPÍ“ lidé škodí druhým i sobě samým, působí ztráty jiným, aniž by tím cokoli získali. Mohou to být i velmi vzdělaní lidé, ale vytvářejí situace, kdy všichni zúčastnění prohrávají, aniž jsou si toho vědomi.
Počet hloupých jedinců nacházejících se v jakékoli době „v oběhu“ je vždy vyšší, než se ostatní domnívají. Pravděpodobnost, že je určitý člověk hloupý, nezávisí na žádné z viditelných vlastností. Nezávisí na rase, pohlaví, národnosti, úrovni vzdělání, výši příjmu, pracovní pozici či hierarchickém postavení. Hloupost a její ekonomický dopad nelze podceňovat. Lidé, kteří mezi hloupé nepatří, mívají sklon jejich ničivou sílu podceňovat. Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším.
Nelze spoléhat ani na to, že u vás ve firmě se tito lidé nevyskytují vzhledem k vaší firemní specializaci či odbornosti. To co se dlouhodobě děje na pracovním trhu nahrává těmto lidem, kteří obsadí volnou pracovní pozici, protože je nedostatek kvalitních uchazečů. U náborového rozhovoru vědomě slevujeme z požadavků. Nehodnotíme například výkonost uchazeče, nebo přínos jeho práce pro tým, potažmo pro celou firmu. Jsme rádi, že jsme někoho sehnali, ale neuvědomujeme si, že jeho jednání může v čase dosahovat i záporných ekonomických hodnot.
Naopak „rozumní“ lidé si pečlivě vybírají, s kým se stýkají. Ne z pohledu snobismus či sklonu obklopovat se lidmi, kteří přinášejí například ekonomickou výhodu. Spíše si vybírají osoby, které sdílí jejich osobní hodnoty.
Jedná se o lidi, kteří si uvědomují své jednání, přebírají za své činy zodpovědnost, myslí za sebe a umějí se učit s chyb. Přítomnost těchto lidí je inspirativní a poznáte to tak, že byste s nimi chtěli jet třeba na dovolenou.
Děkujeme za zajímavý pohled / optiku z pohledu pojmenování lidí podle hlediska vlivu na ekonomiku – hezká inspirace od Jana Urbana.
Přejeme Vám krásné léto plné „rozumných“ lidí.